Open-source software je počítačový program s otevřeným zdrojovým kódem. Software je otevřený jak z hlediska dostupnosti zdrojového kódu, tak i jeho dostupnosti – licence.
Dostupnost zdrojových kódů software zvyšuje jeho bezpečnost.

Systémy pro správu obsahu (CMS) se dnes často distribuují jako open source.

Rozdělení Web OSS

Webové open source systémy lze rozdělit podle způsobu použití do následujících skupin:

• E-learning (LMS)
• Komunikační nástroje
  • Blogy
  • Chat
  • Diskusní fóra
  • Dotazníky
  • Kalendáře
  • Mailing listy
  • RSS
  • Webmail
• Obchodování
  • E-commerce (e-shopy)
  • Inzertní systémy
• Podnikové systémy
  • CRM
  • Řízení projektů
• Sdílení informací
  • CMS
  • Fotogalerie
  • Podpora uživatelů (FAQ)
  • Wiki

Jeho návštěvnost v roce 2009 raketově roste. Ukazuje ji graf ve kterém je na svislé ose procento uživatelů internetu, kteří Twitter navštívili.

O tom co je Twitter a jak funguje se můžete dozvědět z následujících zdrojů:

• Twitter na Wikipedii
• Twitter na Lupě
• KISK – zde najdete návod, jak s Twitterem začít
• Google Knol

Pokud již Twitter využíváte, můžete si přidat Školičku. Dalšími příspěvky Vám představíme zajímavé služby, které s Twitterem souvisí a zobrazují různé informace o tweetování, statistiky, grafické zajímavosti a podobně.

Zdroj:  Google User Group

Hustota klíčových slov

Různé zdroje [1,2,4,5] udávají, že optimální hustota klíčových slov je 2-10%. Za hustotu klíčových slov se považuje relativní četnost slov, probíhá-li započítávání slov lineárně (není kladen jiný důraz na slova podle jejich umístění na stránce). [2]

Bude-li se autor stránek chtít lépe umístit ve vyhledávání, jednou součástí řešení je obvykle zvýšení koncentrace klíčových slov pod kterými se má stránka zobrazovat. Vít Dlouhý [1] uvádí tip, jak hustoty klíčových slov dosáhnout: “Přidejte na úvodní stránku krátký odstavec o Vaší nabídce. Do textu se snažte „nenápadně“ vsunout vybraná klíčová slova, pokud možno v prvním pádu.“

Kromě zobrazení obrázků na stránce je vhodné uvést i textový popis - nepříliš dlouhý, ale výstižný. Uživatelé jak známo nečtou. Proto je potřeba délku odhadnout optimálně. První pád je také zmíněn zcela účelně – jde o to, aby byla slova pokud možno v tvaru ve kterém je uživatel bude hledat.

Pro měření hustoty klíčových slov lze využít například tyto nástroje:

• Ille-design keyword analyzer
• Keyword density analyzer
• SEOCentro – Meta Tag Analyzer

Hustota klíčových slov, jak již bylo řečeno, není jediným faktorem, podle kterého jsou stránky hodnoceny. Není-li text srozumitelný, je hustota klíčových slov nepodstatná. Navíc, přemíra klíčových slov může být hodnocena vyhledávači i negativně. [2,4]

Kromě klíčových slov v textu může být na stránkách analyzován a posléze optimalizován jejich výskyt v titulku, popisu, meta tagu keywords i v URL. Mezi zvláštní výskyty patří také klíčová slova v alternativních popiscích obrázků nebo objektů (video apod.) a také klíčová slova v odkazech.

Trendy vyhledávání

Na toto téma byl na školička.net již zveřejněn článek Trendy ve vyhledávání, který popisuje nástroje zabývající se zobrazením grafů vývojových trendů hledání zvolených klíčových slov.

Mezi další nástroje, které lze použít při hledání vhodných klíčových slov patří také:

• Nástroj pro návrh klíčových slov
• Hledání kombinací
• Google Suggest
• nebo našeptávač na Seznamu (počty hledání lze zobrazit vypnutím stylů)

Současnou pozici ve vyhledávačích pro příslušná klíčová slova a konkrétní webovou stránku je možné snadno a rychle ověřit na webu 2mstudia.

Zdroje

[1] Vít Dlouhý: http://www.vitdlouhy.cz/webdesign/reference/jazykovekurzy/optimalizace-pro-vyhledavace/hustota-klicovych-slov.html
[2] Marek Prokop: http://vyhledavace.info/seo-faq/19/hustota-slov
[3] Jiří Bureš: http://blog.converter.cz/index.php?p=439&c=1
[4] http://www.optimalizace-vyhledavace.cz/seo/pivot/entry.php?id=6
[5] http://interval.cz/clanky/testovani-webovych-stranek/
[6] Radim Hasalík: http://zacinej.cz/analyza-klicovych-slov
[7] Šimon Grimmich: http://www.tvorba-webu.cz/seo/seo_nastroje.php
[8] http://www.2mstudio.cz/pozice-ve-vyhledavacich/

Tento článek stručně popisuje soubory robots.txt, favicon.ico a sitemap.xml. Přidáním těchto souborů na web správci nejen zlepšují viditelnost webu, povědomí o propagované značce, ale také snižují počet generovaných chyb zapsaných v souboru error_log. Tím se zmenšuje celková velikost webu a zároveň se při analýze případných problémů může ušetřit filtrování záznamů.

Článek tématicky navazuje na článek Googlebot.

Jakýkoliv existující web může navštívit crawler. Při své návštěvě se bude zajímat o jeho strukturu, kam má povolen přístup, kam nesmí. Jiný případ je běžný internetový prohlížeč. Může chtít po webovém serveru jeho ikonku, aby mohl viditelně odlišit tyto stránky od jiných. Z hlediska SEO je na místě opět crawler, který rád využije předpřipravené informace o struktuře webu a bude se orientovat na které stránky je kladen důraz, které má navštěvovat častěji a které se příliš nemění.

Robots.txt

Soubor robots.txt je standardem pro vyloučení robotů, kteří se chystají indexovat strukturu webových stránek. Soubor vznikl dohodou více stran a obsahuje informace o tom, které stránky nebo části webu mají být vyloučeny z indexování prostřednictvím robotů. Stránky označené v tomto souboru se, v případě respektování jeho obsahu (což nedělají všechny vyhledávače – ty slušné ano), vyloučí z výsledků vyhledávání a uživatel se k nim přes ně nemůže dostat.

Pokud chcete povolit přístup všude, soubor robots.txt obsahuje:

User-agent: *
Disallow:

Pokud chcete naopak úplně zakázat indexování webu, naplníte obsah takto:

User-agent: *
Disallow: /

Rozšíření robots.txt

Soubor robots.txt může kromě základních vlastností obsahovat i určitá rozšíření. Patří mezi ně parametry Sitemap, Crawl-delay, nebo Allow.

Para metr Sitemap má syntaxi:

Sitemap: http://www.skolicka.net/sitemap.xml

Udává, kde je umístěn soubor sitemap.xml (resp. sitemap.xml.gz), který narozdíl od robots.txt roboty informuje o struktuře webu a je tím pádem jakýmsi „whitelistem“, tedy seznamem adres, které robot má navštívit.

Crawl-delay říká jak dlouho má robot (crawler) počkat mezi dvěma dotazy. Parametr Allow lze použít, pokud je vyloučen přístup k nějakému adresáři, ale přesto z něj nějaký podadresář nebo soubor indexovat chceme. Pak „přebíjí“ význam Disallow pro daný pod-rozsah.

Podrobnější informace o robots.txt lze získat například na Wikipedii nebo na robotstxt.org.

Sitemap.xml

Internetovým robotům nelze nařídit, které stránky mají indexovat, ale lze jim poskytnout relevantní údaje, které mohou využít pro lepší orientaci na konkrétním webu. Soubor sitemap.xml by měl být umístěn v kořenovém adresáři webu, ale jeho umístění lze i měnit a informovat o něm prostřednictvím souboru robots.txt. V případě rozsáhlejších map je vhodné jej zagzipovat (vytovřit sitemaps.xml.gz).

Základní struktura tohoto XML souboru vypadá takto:

<?xml version=“1.0″ encoding=“UTF-8″?>
<urlset xmlns=“http://www.sitemaps.org/schemas/sitemap/0.9″>
<url>
<loc>http://www.skolicka.net/</loc>
</url>
</urlset>

Vyžadované značky jsou urlset (jako obal celého balíčku), url (jako záznam o jednotlivé adrese) a loc jako URL příslušné stránky. Volitelné doplňkové značky náležející dovnitř značky url jsou:

• lastmod – obsahuje datum (a čas) poslední modifikace podle ISO 8601
  • 2008-03-30
  • nebo v UTC: 2008-03-30T12:25:00
  • nebo v SELČ: 2008-03-30T14:25:00+02:00
• changefreq – hodnota popisuje frekvenci změn prováděných na příslušné stránce – lze použít:
  • always
  • hourly
  • daily
  • weekly
  • monthly
  • yearly
  • never
• priority – hodnota od 0.0 do 1.0 – relativní priorita stránek na popisovaném webu

Co je důležité vědět?

Všechny hodnoty, které sitemap obsahuje jsou pro vyhledávače pouze informativní!

Frekvence změn, kterou lze jednotlivým stránkám přiřadit je od always (při každé návštěvě) až po never (nikdy). V praxi neznamená, že pokud je stránce změna frekvence nastavena na hodinu, že ji robot každou hodinu navštíví. Robot může i pravidelně navštěvovat stránky, které jsou označeny jako never, aby v případě, že k nějaké změně dojde měl informace o novém obsahu stránky. Frekvenci je vhodné nastavit rozumně – s ohledem k tomu, že robot pravděpodobně nebude mít čas navštěvovat všechny stránky každou hodinu. Které má tedy navštěvovat častěji a které méně často? To lze sdělit parametrem changefreq.

Priorita stránek může být použita ve chvíli, kdy uživatel vyhledávače najde Váš web ve výsledcích vyhledávání. V případě, že dvě stránky z Vašeho webu vycházejí na stejnou pozici ve vyhledávání, vyhledávač se může orientovat prostřednictvím priority v tom, kterou stránku si přejete upřednostnit. Priorita je v rámci celého webu chápána relativně, takže nastavit prioritu všem stránkám na 1.0 nemá smysl! Výchozí priorita je 0.5.

Podrobnosti popisovaného protokolu uvádí stránky sitemaps.org nebo Wikipedie, kde můžete najít i odkazy jak sitemap přidat do vyhledávačů – jak upozornit na své stránky.

Favicon.ico

Tímto názvem bývá nejčastěji nazývána ikona, která původně sloužila k zjišťování počtu uživatelů, kteří si příslušnou stránku přidali do oblíbených (favorites icon). S rozvojem webových prohlížečů se záložkami (nebo „taby“) se začala ikona používat k vizuálnímu odlišení stránky od ostatních. Uživatel se pomocí ikonky snáze orientuje.

Na ikonu lze upozornit prohlížeč pomocí HTML zápisem:

<link rel="shortcut icon" href="/favicon.ico" />

Některé prohlížeče soubor favicon.ico hledají v kořenovém adresáři webu automaticky, aniž by HTML stránka odkaz obsahovala. Pokud budete ikonu pro web vytvářet, lze použít soubory s příponou ico, gif nebo png. Pro všechny tyto formáty je nutné dodržet parametry týkající se rozměrů a počtu barev.

Podrobnosti opět přináší Wikipedie.

Závěr

Tento stručný výčet představuje zřejmě soubory nejčastěji používané internetovými roboty.

Co je to Googlebot? Co se děje dříve, než něco napíšete do vyhledávače?

Princip vyhledávání na Internetu

Než začne uživatel hledat na Internetu prostřednictvím vyhledávače, je ze strany vyhledávače potřeba naplnit databázi ve které uživatel bude vyhledávat. K jejímu naplnění slouží roboti (boti), kteří soustavně prohledávají internetové stránky a provádějí jejich tzv. indexaci.

Na základě mnoha různých analýz je nakonec internetové stránce přiřazeno nějaké hodnocení („rank“).

Pro největší světový vyhledávač Google pracuje Googlebot.

Činnost Googlebota

Googlebot provádí 2 ze tří činností, ze kterých je složeno internetové vyhledávání. Jedná se o:

• Crawling,
• Indexing
• a Serving

Crawling

Crawling je plavání v Internetu. Jde o proces, při kterém Googlebot prochází internetové stránky, objevuje nové, registruje jejich změny a přidává je do databáze (indexu). Algoritmus procesu procházení určuje, které stránky navštívit, jak často a také v jakém počtu z každé domény.

V průběhu procházení stránek jsou zaznamenávány nové odkazy, změny na stránkách a také zaniklé stránky.

Četnost návštěv není možné komercializovat a Google to ani neumožňuje. Pokud chce vlastník stránek získat lepší návštěvnost od Googlebota, je třeba stránky pravidelně aktualizovat a případně je možné poskytnout mapu stránek prostřednictvím Google Webmaster Tools.

Indexing

Indexing – indexování je proces zařazování stránek do databáze. Jde prakticky o přiřazení stránky k jednotlivým slovům v databázi tak, aby po zadání slov mohlo dojít k zobrazení stránky ve výsledcích vyhledávání. V procesu zařazení dochází k načtení textové části stránky (včetně alternativních textů u obrázků a netextových prvků). Google na svých stránkách v této souvislosti upozorňuje, že tímto procesem nemůže projít většina Flashových animací a dynamických stránek. Také v případě příliš dlouhých stránek nemusí být načten úplně celý jejich obsah.

Serving

Po zadání dotazu do vyhledávače je prohledána databáze a jsou vybrány výsledky. Výsledky hledání je nutné řadit a řazení se provádí na základě více než dvou set různých faktorů mezi něž patří rovněž PageRank. Jde o vyjádření míry důležitosti stránky na základě odkazů z jiných stránek. Zjednudušeně lze říci, že každý odkaz vedoucí na danou stránku zvyšuje její pagerank. Není to ale úplná pravda, protože některé odkazy vznikají zneužíváním této znalosti a dochází k vytváření tzv. spamových odkazů. Google pracuje na algoritmech pro rozpoznávání „důležitosti“ odkazů a nekalé praktiky penalizuje. Odkazy získávají svoji váhu, pokud jde o odkazy související s kvalitním obsahem.

Další podrobnosti uvádí Google na svých stránkách anglicky.

Zdroje

• http://www.google.com/support/webmasters/bin/answer.py?answer=70897&topic=8460

Pokud chcete komunikovat se čtenáři svých stránek co nejvíce, možná využijete službu online chatu, který jim umožní Vás oslovit přímo prostřednictvím internetového prohlížeče.

Pro umístění chatovacího okna můžete vyzkoušet některou z těchto služeb:

• Hab.la
• Google chatback badge

Hab.la

Hab.la je  služba, kterou najdete na adrese http://hab.la a která se dokáže pomocí protokolu Jabber chovat jako klasický chat. Uživatel, který přijde na webovou stránku Vám napíše prostřednictvím okna, které se mu objeví vpravo dole. Pokud přechází v rámci webu na jinou stránku, chat mu zůstává zobrazen. Můžete jej navigovat co a jak kde udělat.

Vám, jako provozovateli stránek a uživateli služby Hab.la se zprávy zasílané návštěvníky stránek zasílají do klienta, kterého si pro komunikaci nastavíte. Může jít o Pidgin, GAIM nebo například Meebo.

Se službou chatback přichází také Google.

Google chatback badge

Google chatback badge je bublina, která se zobrazuje na webové stránce a obsahuje informaci o stavu přihlášení operátora služby. Po kliknutí na tuto bublinu se otevře nové okno s chatem. Na straně operátora taktéž vyskočí nový chat a může si s návštěvníky stránek chatovat.

Chatování probíhá prostřednictvím služby Google Talk. Provozovatel stránek (nebo jejich operátor) tedy může chatovat buď přímo aplikací Google Talk, nebo ze svého e-mailového rozhraní nebo také protokolem Jabber – opět z programů Pidgin, GAIM nebo třeba webové aplikace Meebo.

Pokud chcete vyzkoušet, navštivte odkaz pro konfiguraci nového Google badge.

Závěrem

S případnými zkušenostmi, dalšími službami nebo nápady na doplnění se obraťte, prosím, do komentářů.

Zdroje

• http://googlesystem.blogspot.com/2008/02/chat-with-your-sites-visitors-using.html
• http://hosting.blueboard.cz

Tento krátký článek volně překládá již uveřejněnou formu na blogu Your website profit. Jde o seznam nápadů, jak psát zajímavé články a jak docílit vyšší sledovanosti na webu.

Autor Sutocu na blogu Your website profit (http://blog.yourwebsiteprofit.info/2007/12/10-link-bait-ideas.html) prezentoval žebříček tipů jak propagovat své stránky.

Volně přeloženo prezentuje následující nápady. Více informací získáte v angličtině přímo na uvedené adrese.

Deset nápadů jak se prezentovat na webu

1. Napište o novince článek
2. Napište návod jak něco vyřešit
3. Vytvořte seznam
4. Vytvořte zdarma dostupný softwarový nástroj
5. Nabídněte fotografie a obrázky
6. Sestavte žebříček „top 100″
7. Sdílejte svůj kód
8. Nabídněte humor – vtipy, glosy, obrázky, video
9. Vyhraňte se – poskytněte konkrétní názor
10. Vylepšete něčí nápad

Otestovat jak je nějaký web kvalitní není jednoduchý úkol. Na Internetu existuje mnoho různých nástrojů, článků a pouček, které se tímto tématem zabývají a proto se po jejich prostudování pokouším shrnout základní část jednoduché metodiky testování webu.

Validace

Základním předpokladem pro další práci s webem je jeho validita. Jde o soulad s normami, které se týkají hlavních použitých technologií. Webové stránky nepodléhají homologaci, jejich existence tedy nemusí být nějak schvalována, ale přesto by se měly držet norem, které pro ně platí.

HTML

• http://validator.w3.org/
• http://www.htmlhelp.com/tools/validator/
• http://validator.w3.cz/

Ověření validity HTML lze získat na těchto adresách. Oficiální validátor W3.org se asi využívá nejčastěji, ale vzniklo k němu několik alternativ. Jednou z nich je validátor WDG, který umožnuje validovat i celé website nebo český validátor, který má kromě modernějšího designu rovněž některé detekční rutiny navíc a je v chápání normy striktnější.

CSS

• http://jigsaw.w3.org/css-validator/
• http://juicystudio.com/services/csstest.php#csscheck

Validace kaskádových stylů je možná opět ze stránek W3.org, ale i prostřednictvím služby na Juicystudio.com. Validovat kaskády bývá jednodušší, než HTML.

RSS

• http://feedvalidator.org/

Obsahuje-li website Feed, nebo-li kanál syndikovaného obsahu, pak je vhodné, aby byl i tento zdroj v souladu s normou. Zde hraje roli opravdu každá drobnost, protože HTML je interpretováno tak, aby se zobrazilo, i když jej autor napíše s chybami. U XML je tomu opačně.

Kontrola funkčnosti odkazů

• http://validator.w3.org/checklink
• http://juicystudio.com/services/linktest.php

Mít na webu odkazy, které nikam nevedou, to dokáže uživatele rozzlobit. Proč si je nenechat zkontrolovat?

Přístupnost

Section 508 a WCAG 1.0

• http://www.cynthiasays.com/Default.asp
• http://wave.webaim.org/

Kontrast

•  v rámci css kontroly pomocí juicystudio.com

Čitelnost

Gunning-Fog Index, Flesch Reading Ease a Flesch-Kincaid grade level

• http://juicystudio.com/services/readability.php#readweb

Datový objem

• http://www.websiteoptimization.com/services/analyze/

Link popularity

Zpětné odkazy – link:

• google, yahoo, alltheweb, altavista, live

Pagerank, S-Rank, Jyxorank

• http://rank.isecure.cz/
• http://pagerank.czin.eu/
• http://www.jaknaweb.com/pagerank-checker
• http://pagerank.vsevjednom.cz/

Komplexní automatické audity

• http://www.dobryweb.cz/automaticky-audit/
• http://seo-servis.cz/source-zdrojovy-kod/

Zabezpečený protokol

• kontrola klíčů