Společnost CZI s.r.o. řídí České národní centrum bezpečnějšího internetu známého spíše pod názvem Saferinternet. Tento projekt zahrnuje několik činností, jejichž cílem by mělo být bezpečnější využívání komunikačních technologií. Podívejme se, jaké aktivity projekt vyvíjí za účelem bezpečnějšího internetu.

Jednou z činností Saferinternetu je OSI – Online Safety Institut z.s.p.o.. Hlavním úkolem tohoto institutu je zvyšování povědomí o možných hrozbách online komunikace a zavádění etických norem v prostředí internetu. Členem výboru je například Dagmar Brechlerová z České zemědělské univerzity v Praze, Václav Jírovský z Českého vysokého učení v Praze a další.

Projekt Proti šikaně má za cíl bojovat proti kyberšikaně. To je zcela specifický druh šikany, při kterém agresor využívá komunikační technologie. Od klasické šikany se odlišuje především anonymitou a nezávislostí na čase, takže útočník může oběť šikanovat kdykoli, zatímco klasická šikana je vázána například na cestu ze školy.

Další aktivitou Saferinternetu je Mobil story, jehož cílem je informovat širokou veřejnost o rizicích spojených s používáním mobilního telefonu. V rámci Mobil story probíhá každý rok literární soutěž pro děti a mládež. Projekt se v rámci svých aktivit snaží upozornit také na možná zneužití mobilního telefonu – například tak, že bude telefon využit k nahrání šikanování spolužáka a k umístění nahraného videa na internet.

Především dětem slouží webové stránky Pomoc online. Web provozuje Sdružení Linka bezpečí a nabízí zde nejen rady pro rozličné situace, ale především širokou paletu možností požádání o pomoc. Linku bezpečí je možné kontaktovat telefonicky 24 hodin denně, e-mailem nebo chatem.

Poslední aktivitou projektu Saferinternet je Horká linka. Na jejím webu se nachází informace o tom, jaký obsah webových stránek je nezákonný, ale především slouží pro nahlášení nelegálního nebo nevhodného obsahu operátorům Horké linky, kteří přijaté hlášení vyhodnotí a případně předají Policii ČR nebo zahraniční horké lince. Naprostou novinkou projektu je Červené tlačítko, které slouží k odeslání informací o nelegálním či nevhodném obsahu na webové stránce přímo z internetového prohlížeče, prakticky jedním kliknutím. Jaké jsou výhody a jaká jsou rizika tohoto tlačítka? O tom zase příště…

Open-source software je počítačový program s otevřeným zdrojovým kódem. Software je otevřený jak z hlediska dostupnosti zdrojového kódu, tak i jeho dostupnosti – licence.
Dostupnost zdrojových kódů software zvyšuje jeho bezpečnost.

Systémy pro správu obsahu (CMS) se dnes často distribuují jako open source.

Rozdělení Web OSS

Webové open source systémy lze rozdělit podle způsobu použití do následujících skupin:

• E-learning (LMS)
• Komunikační nástroje
  • Blogy
  • Chat
  • Diskusní fóra
  • Dotazníky
  • Kalendáře
  • Mailing listy
  • RSS
  • Webmail
• Obchodování
  • E-commerce (e-shopy)
  • Inzertní systémy
• Podnikové systémy
  • CRM
  • Řízení projektů
• Sdílení informací
  • CMS
  • Fotogalerie
  • Podpora uživatelů (FAQ)
  • Wiki

Zdroj: http://www.zive.cz

To jsou první zkušenosti s prohlížečem Google Chrome.

Tento článek stručně popisuje soubory robots.txt, favicon.ico a sitemap.xml. Přidáním těchto souborů na web správci nejen zlepšují viditelnost webu, povědomí o propagované značce, ale také snižují počet generovaných chyb zapsaných v souboru error_log. Tím se zmenšuje celková velikost webu a zároveň se při analýze případných problémů může ušetřit filtrování záznamů.

Článek tématicky navazuje na článek Googlebot.

Jakýkoliv existující web může navštívit crawler. Při své návštěvě se bude zajímat o jeho strukturu, kam má povolen přístup, kam nesmí. Jiný případ je běžný internetový prohlížeč. Může chtít po webovém serveru jeho ikonku, aby mohl viditelně odlišit tyto stránky od jiných. Z hlediska SEO je na místě opět crawler, který rád využije předpřipravené informace o struktuře webu a bude se orientovat na které stránky je kladen důraz, které má navštěvovat častěji a které se příliš nemění.

Robots.txt

Soubor robots.txt je standardem pro vyloučení robotů, kteří se chystají indexovat strukturu webových stránek. Soubor vznikl dohodou více stran a obsahuje informace o tom, které stránky nebo části webu mají být vyloučeny z indexování prostřednictvím robotů. Stránky označené v tomto souboru se, v případě respektování jeho obsahu (což nedělají všechny vyhledávače – ty slušné ano), vyloučí z výsledků vyhledávání a uživatel se k nim přes ně nemůže dostat.

Pokud chcete povolit přístup všude, soubor robots.txt obsahuje:

User-agent: *
Disallow:

Pokud chcete naopak úplně zakázat indexování webu, naplníte obsah takto:

User-agent: *
Disallow: /

Rozšíření robots.txt

Soubor robots.txt může kromě základních vlastností obsahovat i určitá rozšíření. Patří mezi ně parametry Sitemap, Crawl-delay, nebo Allow.

Para metr Sitemap má syntaxi:

Sitemap: http://www.skolicka.net/sitemap.xml

Udává, kde je umístěn soubor sitemap.xml (resp. sitemap.xml.gz), který narozdíl od robots.txt roboty informuje o struktuře webu a je tím pádem jakýmsi „whitelistem“, tedy seznamem adres, které robot má navštívit.

Crawl-delay říká jak dlouho má robot (crawler) počkat mezi dvěma dotazy. Parametr Allow lze použít, pokud je vyloučen přístup k nějakému adresáři, ale přesto z něj nějaký podadresář nebo soubor indexovat chceme. Pak „přebíjí“ význam Disallow pro daný pod-rozsah.

Podrobnější informace o robots.txt lze získat například na Wikipedii nebo na robotstxt.org.

Sitemap.xml

Internetovým robotům nelze nařídit, které stránky mají indexovat, ale lze jim poskytnout relevantní údaje, které mohou využít pro lepší orientaci na konkrétním webu. Soubor sitemap.xml by měl být umístěn v kořenovém adresáři webu, ale jeho umístění lze i měnit a informovat o něm prostřednictvím souboru robots.txt. V případě rozsáhlejších map je vhodné jej zagzipovat (vytovřit sitemaps.xml.gz).

Základní struktura tohoto XML souboru vypadá takto:

<?xml version=“1.0″ encoding=“UTF-8″?>
<urlset xmlns=“http://www.sitemaps.org/schemas/sitemap/0.9″>
<url>
<loc>http://www.skolicka.net/</loc>
</url>
</urlset>

Vyžadované značky jsou urlset (jako obal celého balíčku), url (jako záznam o jednotlivé adrese) a loc jako URL příslušné stránky. Volitelné doplňkové značky náležející dovnitř značky url jsou:

• lastmod – obsahuje datum (a čas) poslední modifikace podle ISO 8601
  • 2008-03-30
  • nebo v UTC: 2008-03-30T12:25:00
  • nebo v SELČ: 2008-03-30T14:25:00+02:00
• changefreq – hodnota popisuje frekvenci změn prováděných na příslušné stránce – lze použít:
  • always
  • hourly
  • daily
  • weekly
  • monthly
  • yearly
  • never
• priority – hodnota od 0.0 do 1.0 – relativní priorita stránek na popisovaném webu

Co je důležité vědět?

Všechny hodnoty, které sitemap obsahuje jsou pro vyhledávače pouze informativní!

Frekvence změn, kterou lze jednotlivým stránkám přiřadit je od always (při každé návštěvě) až po never (nikdy). V praxi neznamená, že pokud je stránce změna frekvence nastavena na hodinu, že ji robot každou hodinu navštíví. Robot může i pravidelně navštěvovat stránky, které jsou označeny jako never, aby v případě, že k nějaké změně dojde měl informace o novém obsahu stránky. Frekvenci je vhodné nastavit rozumně – s ohledem k tomu, že robot pravděpodobně nebude mít čas navštěvovat všechny stránky každou hodinu. Které má tedy navštěvovat častěji a které méně často? To lze sdělit parametrem changefreq.

Priorita stránek může být použita ve chvíli, kdy uživatel vyhledávače najde Váš web ve výsledcích vyhledávání. V případě, že dvě stránky z Vašeho webu vycházejí na stejnou pozici ve vyhledávání, vyhledávač se může orientovat prostřednictvím priority v tom, kterou stránku si přejete upřednostnit. Priorita je v rámci celého webu chápána relativně, takže nastavit prioritu všem stránkám na 1.0 nemá smysl! Výchozí priorita je 0.5.

Podrobnosti popisovaného protokolu uvádí stránky sitemaps.org nebo Wikipedie, kde můžete najít i odkazy jak sitemap přidat do vyhledávačů – jak upozornit na své stránky.

Favicon.ico

Tímto názvem bývá nejčastěji nazývána ikona, která původně sloužila k zjišťování počtu uživatelů, kteří si příslušnou stránku přidali do oblíbených (favorites icon). S rozvojem webových prohlížečů se záložkami (nebo „taby“) se začala ikona používat k vizuálnímu odlišení stránky od ostatních. Uživatel se pomocí ikonky snáze orientuje.

Na ikonu lze upozornit prohlížeč pomocí HTML zápisem:

<link rel="shortcut icon" href="/favicon.ico" />

Některé prohlížeče soubor favicon.ico hledají v kořenovém adresáři webu automaticky, aniž by HTML stránka odkaz obsahovala. Pokud budete ikonu pro web vytvářet, lze použít soubory s příponou ico, gif nebo png. Pro všechny tyto formáty je nutné dodržet parametry týkající se rozměrů a počtu barev.

Podrobnosti opět přináší Wikipedie.

Závěr

Tento stručný výčet představuje zřejmě soubory nejčastěji používané internetovými roboty.

Pro oživení webového obsahu je vhodné použít obrázky a ilustrace. Drobné zpestření jinak jednotvárného textu pomáhá udržet čtenáře na stránce a láká jejich pozornost. Mnoho autorů webů však i v dnešní době používá obrázky ke kterým nemají autorská práva. Jde o činnost nelegální a způsobují tím újmu jejich autorům. Jde to dělat jinak?Jde. Na Internetu se nevyskytují pouze obrázky, které nelze použít bez souhlasu autora, ale lze nalézt i spoustu takových s jejich beztrestným šířením a dalším publikováním autor již předem vyslovil souhlas. Jak je poznáme? Jsou publikovány pod licencemi Public Domain nebo Creative Commons (CC).

Seznam odkazů

1. Stock.xchng je server ze kterého lze stahovat obrázky po registraci a volně je použít pro dekoraci nejen na webu. Je zde mnoho kategorií, ze kterých lze vybírat. Přečtěte si práva k obrázkům, než je použijete, ale z těch důležitých je zakázáno obrázky používatv ve spojení s ochranou známkou nebo logem. Naopak ve spojení s corporate identitou je jejich použití přípustné. Zakázáno je jakékoliv komerční využití.
2. Flickr je hojně využívanou službou, na které najdete množství obrázků, mnohé s CC licencí, což lze v rozšířeném vyhledávání nastavit.
3. WikiMedia Commons je databáze volně použitelných multimediálních souborů. Kromě toho, že do této databáze může kdokoliv přispívat, obsahuje velké množství obrázků pod různými verzemi licence CC. Podmínkou je vždy uvedení autora
4. PublicDomainPictures.net je web site věnovaný fotografiím, které lze volně používat i pro komerční účely a uživatelé jsou pouze vyzýváni ke zvážení odkazu na tento web. (Doporučuji provést.)
5. Free Photos for Commercial Use je další web, ze kterého lze čerpat fotografie zdarma i pro komerční užití. Rozsahem není tak velký, ale může se hodit. Výhodou je prostředí adaptované i do češtiny.
6. Use Photos jsou stránky poskytující fotografie směrované spíše k automobilismu, ale najdete tu i jiné zajímavé kolekce. Výhodou je licence CC 2.5.
7. Stockvault.net je kolekce fotek pod licencí CC 3.0.
8. Clker.com slouží jako galerie klipartů. Jsou zde ke stažení formáty PNG, SVG a ODG a obrázky lze hodnotit.
9. Karen Whimsy – public domain images – galerie obrázků a klipartů pod licencí public domain.
10. Public Domain Clip Art je ještě jedna galerie klipartů. Obsahuje poměrně dost kategorií.

Článek, který mě inspiroval k hledání dalších zdrojů uvádí závěrem jako možnost k dalšímu hledání Creative Commons Search.

Mezi další zdroje, ze kterých je možné čerpat bych zařadil článek o free obrázcích na Wikipedii, případně ještě zdroje public domain obrázků taktéž z Wikipedie.

Závěrem

Používejte na svých webech vždy obrázky ke kterým máte autorské právo dílo užít.

V současné době, kdy Internet hledá možnosti vývoje ve směru k multimédiím, se stále více uplatňují podcasty, ilustrační videa, propojení webů s externími službami a podobně. Mezi jednu z možností jak oživit příspěvky v blogu nebo články v magazínu patří právě přidávání podcastů. Jde prakticky o mluvenou verzi článku. Někteří autoři článek namluví sami, jiní využijí automatické čtečky, která text převede do zvukové podoby sama.

Pro angličtinu nebo například polštinu existují již čtečky poměrně kvalitní. Nejlepší česká čtečka, se kterou jsem se při hledání na netu setkal, je produktem Akademie věd České republiky a zmiňuji ji až v závěru.

Na eMagu (http://www.emag.cz/pet-nastroju-pro-prevod-textu-do-mluveneho-slova/) vyšel článek popisující některé online nástroje umožňující převody textu na řeč – hlasové syntetizátory. Podíval jsem se po zdrojích, které článek popisuje a zde je výčet adres na kterých se nacházejí:

Seznam hlasových čteček

• vozMe (http://vozme.com)
• Espressivo (http://say.expressivo.com/jennifer/_)
• Cepstral (http://cepstral.com/demos/)
• Ivo Software – Ivona (http://www.ivosoftware.com/ivonaonline.php)
• Text-to-speach (http://speechtech.cz/demo.php)
• Epos Speech Synthesis System (http://epos.ure.cas.cz/)

Produkty podrobněji

VozMe se zaměřuje na web, umožňuje stažení zvuku do mp3 a nabízí 3 jazyky. Lze jej použít i jako gadget nebo modul do WordPressu – přímo ke stažení.

Espressivo od IvoSoftware nabízí 3 jazyky se 4 mluvčími, pro češtinu je využitelná polština. S úspěchem jsem použil obě polské verze. Výhodné je psát místo V – W, použít spřežky (cz, sz, …), místo I psát Y a pak už se výslovnost češtině podobá. Samozřejmě to ještě není 100% ono, ale je to lepší, než použít čtečku anglickou.

Cepstral je služba, která nabízí 6 jazyků (z čehož počítám dva jako anglickou a americkou angličtinu) a navíc ještě zvláštní hlasy – šepot, štěkání a podobně. Na češtinu to asi použitelné není, ale své uplatnění našli například v přednesu informací o počasí. Nabízejí větší množství nastavení, než předchozí služby, podporu pro čtení webových stránek a možnosti stažení a vytváření vlastních hlasů.

Společnost Ivo Software kromě stránek Espressivo uvádí demo verzi svého hlasového syntetizátoru i na svých stránkách. Prakticky se ale jedná o tentýž produkt. Umí anglicky, polsky a rumunsky. Délka vstupu je omezena na 200 znaků a Ivo Software uvádí, že se IVONA používá ke čtení polské verze Wikipedie.

Plzeňská společnost SpeachTech představuje online ukázku svého software Eris TTS s možnostmi použití 4 hlasů pro češtinu a různými nastaveními.

Epos Speech Synthesis System je perlička na závěr – jde o projekt Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd České republiky a jedná se o unikátní systém. Ke stažení je i na sourceforge.net. Doporučuji vyzkoušet.

Tento krátký článek volně překládá již uveřejněnou formu na blogu Your website profit. Jde o seznam nápadů, jak psát zajímavé články a jak docílit vyšší sledovanosti na webu.

Autor Sutocu na blogu Your website profit (http://blog.yourwebsiteprofit.info/2007/12/10-link-bait-ideas.html) prezentoval žebříček tipů jak propagovat své stránky.

Volně přeloženo prezentuje následující nápady. Více informací získáte v angličtině přímo na uvedené adrese.

Deset nápadů jak se prezentovat na webu

1. Napište o novince článek
2. Napište návod jak něco vyřešit
3. Vytvořte seznam
4. Vytvořte zdarma dostupný softwarový nástroj
5. Nabídněte fotografie a obrázky
6. Sestavte žebříček „top 100″
7. Sdílejte svůj kód
8. Nabídněte humor – vtipy, glosy, obrázky, video
9. Vyhraňte se – poskytněte konkrétní názor
10. Vylepšete něčí nápad

Otestovat jak je nějaký web kvalitní není jednoduchý úkol. Na Internetu existuje mnoho různých nástrojů, článků a pouček, které se tímto tématem zabývají a proto se po jejich prostudování pokouším shrnout základní část jednoduché metodiky testování webu.

Validace

Základním předpokladem pro další práci s webem je jeho validita. Jde o soulad s normami, které se týkají hlavních použitých technologií. Webové stránky nepodléhají homologaci, jejich existence tedy nemusí být nějak schvalována, ale přesto by se měly držet norem, které pro ně platí.

HTML

• http://validator.w3.org/
• http://www.htmlhelp.com/tools/validator/
• http://validator.w3.cz/

Ověření validity HTML lze získat na těchto adresách. Oficiální validátor W3.org se asi využívá nejčastěji, ale vzniklo k němu několik alternativ. Jednou z nich je validátor WDG, který umožnuje validovat i celé website nebo český validátor, který má kromě modernějšího designu rovněž některé detekční rutiny navíc a je v chápání normy striktnější.

CSS

• http://jigsaw.w3.org/css-validator/
• http://juicystudio.com/services/csstest.php#csscheck

Validace kaskádových stylů je možná opět ze stránek W3.org, ale i prostřednictvím služby na Juicystudio.com. Validovat kaskády bývá jednodušší, než HTML.

RSS

• http://feedvalidator.org/

Obsahuje-li website Feed, nebo-li kanál syndikovaného obsahu, pak je vhodné, aby byl i tento zdroj v souladu s normou. Zde hraje roli opravdu každá drobnost, protože HTML je interpretováno tak, aby se zobrazilo, i když jej autor napíše s chybami. U XML je tomu opačně.

Kontrola funkčnosti odkazů

• http://validator.w3.org/checklink
• http://juicystudio.com/services/linktest.php

Mít na webu odkazy, které nikam nevedou, to dokáže uživatele rozzlobit. Proč si je nenechat zkontrolovat?

Přístupnost

Section 508 a WCAG 1.0

• http://www.cynthiasays.com/Default.asp
• http://wave.webaim.org/

Kontrast

•  v rámci css kontroly pomocí juicystudio.com

Čitelnost

Gunning-Fog Index, Flesch Reading Ease a Flesch-Kincaid grade level

• http://juicystudio.com/services/readability.php#readweb

Datový objem

• http://www.websiteoptimization.com/services/analyze/

Link popularity

Zpětné odkazy – link:

• google, yahoo, alltheweb, altavista, live

Pagerank, S-Rank, Jyxorank

• http://rank.isecure.cz/
• http://pagerank.czin.eu/
• http://www.jaknaweb.com/pagerank-checker
• http://pagerank.vsevjednom.cz/

Komplexní automatické audity

• http://www.dobryweb.cz/automaticky-audit/
• http://seo-servis.cz/source-zdrojovy-kod/

Zabezpečený protokol

• kontrola klíčů

K obohacení vlastních stránek můžete využít grafiku, kterou lze na Internetu vytvářet přímo – online. Základem je vědět, co chcete navrhnout a pak už jde příprava „skoro“ sama.

Prostřednictvím generátorů loga brzy dosáhnete požadovaného výsledku. Jak celá věc funguje?

 Jak fungují?

Otevřete si stránky některého z generátorů, zadáte text, který chcete použít jako součást svého „loga“, značky nebo například tlačítka, vyberete si barvu, styl nebo druh zobrazení, barvu pozadí nebo obrázek na pozadí, někdy lze zvolit ještě další parametry – velikost textu, průhlednost, průsvitnost, druh animace, lesk nebo odraz a podobně.

Po zadání a případných úpravách všech nastavení je Vám nabídnut odkaz nebo tlačítko sloužící ke stažení výsledného obrázku.

Obrázek poté zařadíte do stránek a využijete přesně na místě, kde je to potřeba.

Seznam logo generátorů

Zde je seznam generátorů log:

• http://www.logogenerator.com
• http://cooltext.com/
• http://www.simwebsol.com/ImageTool/

Některé z těchto generátorů mají specifické podmínky použití – například Vás nabádají, abyste ze svých stránek odkázaly na jejich. Pokud to není vysloveně povinností, bývá slušností jejich přání vyhovět.